Cestovatelský průjem: příčiny, prevence a co pomáhá na cestách
Zjistěte, co způsobuje cestovatelský průjem, jak mu předcházet a kdy už je nutné zpozornět. ✔️ Praktický přehled příčin, prevence i hlavních rizik na cestách. Odteď vás už nic nepřekvapí.
Cestovatelský průjem
Cestovatelský průjem může být způsobený kontaminovanými potravinami, vodou, špatnou hygienou, ale i únavou či časovým posunem. Stejně tak klimatické změny nebo stres způsobený cestováním může vyvolávat cestovatelský průjem.
Cestovatelský průjem patří k nejčastějším zdravotním potížím spojeným s pobytem v zahraničí. Odborné zdroje jej označují za vůbec nejpředvídatelnější nemoc související s cestováním, protože se opakovaně objevuje u lidí, kteří mění hygienické prostředí, stravovací návyky i zdroje vody. Nejvyšší riziko bývá v částech Asie s výjimkou Japonska a Jižní Koreje, dále na Blízkém východě, v Africe, Mexiku a ve Střední a Jižní Americe, nicméně vzniknout může prakticky kdekoli. Pro většinu jinak zdravých dospělých nebývá život ohrožující, ale dokáže výrazně pokazit cestu, omezit pohyb, narušit plán programu a v některých případech vést i k potřebě lékařského ošetření.
Nejde přitom o jednu jedinou chorobu, ale spíše o souhrn potíží, za nimiž stojí různé infekční příčiny. Nejčastěji bývají viníkem bakterie přenášené kontaminovaným jídlem nebo vodou, menší část případů připadá na viry a prvoky. K nákaze dochází typicky fekálně-orální cestou, tedy přes nečisté ruce, nedostatečně tepelně upravené pokrmy, syrové suroviny omyté závadnou vodou, led, nepasterované výrobky nebo vodu z nejistého zdroje. Riziko nezávisí jen na zemi samotné, ale i na stylu cestování: jinou míru expozice má člověk v hotelovém resortu a jinou ten, kdo cestuje dlouze, levně, mimo hlavní turistické trasy nebo jí převážně na ulici.
Za cestovatelský průjem se obvykle považuje stav, kdy člověk během cesty nebo krátce po ní prodělá několik řídkých či neformovaných stolic za 24 hodin, často spolu s dalšími příznaky, jako jsou křeče v břiše, nevolnost, někdy zvracení, naléhavé nucení na stolici, nadýmání nebo zvýšená teplota. Právě kombinace častější stolice a doprovodných obtíží odlišuje běžné zažívací rozladění od klinicky významnější epizody. Většina případů je akutních a sama odezní během několika dnů, ale část lidí může mít potíže déle než dva týdny, případně se obtíže rozvinou až po návratu domů. Tehdy už je na místě myslet i na jiné původce nebo komplikovanější průběh.
Důležité je také pochopit, proč je cestovatelský průjem tak častý i u jinak zdravých lidí. Organismus se při cestování setkává s mikroby, s nimiž běžně nepřichází do styku a vůči nimž nemá vytvořenou dostatečnou obranu. Významnou roli hraje únava, změna režimu, horké podnebí, občasná dehydratace, tlak na rychlé stravování i tendence podceňovat základní hygienu. Cestovatel navíc často kombinuje několik rizik najednou: jí v neznámém prostředí, sahá na kontaminované povrchy, používá vodu z různých zdrojů a někdy spoléhá na to, že „místní to jedí také“, aniž by zohlednil, že místní populace může mít jinou míru imunologické adaptace. Samotná nemoc je tedy do značné míry výsledkem střetu mezi novým prostředím a nepřipraveným zažívacím traktem.
Přestože většina epizod proběhne mírně, nelze ji zlehčovat. Největším bezprostředním rizikem je ztráta tekutin a minerálů, která může být zvlášť nepříjemná v tropickém klimatu, při fyzické zátěži nebo během přesunů, kdy člověk nemá snadný přístup k pití a odpočinku. Citlivější skupinou jsou malé děti, starší lidé, těhotné ženy a osoby s chronickým onemocněním nebo oslabenou imunitou. U nich může i „obyčejný“ průjem znamenat větší problém než u zdravého dospělého cestovatele. Alarmující jsou především příznaky jako krev ve stolici, vysoká horečka, známky výrazné dehydratace, silná slabost nebo potíže, které neustupují a trvají déle.
Velká část pozornosti se logicky soustředí na prevenci, ta ale není stoprocentní. Smyslem preventivních opatření není vytvořit iluzi naprosté kontroly, nýbrž riziko co nejvíc snížit. Základ tvoří pečlivá hygiena rukou, bezpečné zacházení s vodou a opatrnost při výběru jídla. Autoritativní doporučení opakovaně zdůrazňují, že bezpečnější bývá čerstvě a důkladně tepelně upravené jídlo podávané horké, ovoce, které si člověk sám oloupe, a nápoje z důvěryhodných uzavřených obalů. Naopak větší obezřetnost je namístě u syrových pokrmů, salátů, nepasterovaných mléčných výrobků, ledu a vody nejasného původu. Nejde o přehnanou opatrnost, ale o praktickou snahu přerušit nejběžnější cesty přenosu infekce.
Zkušenější cestovatelé vědí, že k tématu patří i jistá dávka realismu. Ne každému lze doporučit stejný režim a ne každý průjem vyžaduje stejnou reakci. U mnoha lidí odezní potíže při klidovém režimu a doplňování tekutin, jindy ale situaci komplikuje itinerář, dlouhý přesun, pobyt mimo civilizaci nebo zdravotní stav cestovatele. Odborné zdroje proto zdůrazňují individuální přípravu před cestou, zejména u osob se zvýšeným rizikem komplikací. Zároveň upozorňují, že preventivní užívání antibiotik se běžně nedoporučuje každému, protože většina případů je mírná a samolimitující a zbytečné podávání antibiotik má svá rizika, včetně narušení střevního mikrobiomu a podpory antibiotické rezistence.
Cestovatelský průjem je tedy typickým příkladem potíže, která bývá častá, většinou není dramatická, ale zaslouží si respekt. Na jedné straně připomíná, že cestování není jen romantika a poznávání, ale také kontakt s jinou mikrobiální realitou.
Příčiny cestovatelského průjmu
Příčiny cestovatelského průjmu jsou ve většině případů infekční. Nejčastěji jej vyvolávají bakterie, které se do organismu dostanou prostřednictvím kontaminovaného jídla nebo vody, a odborné zdroje uvádějí, že právě bakteriální původ tvoří převážnou část případů. Mezi typické původce patří zejména enterotoxigenní kmeny Escherichia coli, ale uplatnit se mohou i další bakterie, například Campylobacter, Shigella nebo Salmonella. Cestovatelský průjem tedy obvykle nevzniká „ze změny klimatu“ nebo z pouhého nezvyklého jídla, jak se někdy laicky říká, ale především kvůli setkání s mikroorganismy, na které není organismus zvyklý.
Zásadní roli hraje způsob přenosu. Infekce se nejčastěji šíří fekálně-orální cestou, tedy tehdy, když se choroboplodné zárodky z nečistého prostředí dostanou přes ruce, potraviny nebo nápoje do úst. Riziková bývá voda z nejistého zdroje, led do nápojů, syrová zelenina omytá závadnou vodou, nedostatečně tepelně upravené maso, mořské plody nebo nepasterované mléčné výrobky. Stejně tak může problém vzniknout i u jídla, které bylo sice dobře uvařeno, ale následně nevhodně skladováno nebo podáváno v prostředí s nízkým hygienickým standardem. Právě kombinace kontaminace a nedostatečné hygieny je jedním z hlavních důvodů, proč je tato potíž v některých částech světa tak častá.
Vedle bakterií mohou být příčinou také viry a paraziti, i když bývají zastoupeni méně často. Virové průjmy mohou vznikat podobným způsobem, tedy po požití kontaminované vody, jídla nebo při kontaktu s nakaženou osobou. Parazitární a prvokové infekce, například giardióza nebo cyklosporóza, se častěji zvažují tehdy, když průjem trvá déle, vrací se nebo se objeví až po návratu z cesty. U některých těchto infekcí je typické, že nevyvolají jen krátkou akutní epizodu, ale mohou způsobit vleklé střevní potíže. To je důvod, proč se při déletrvajících obtížích nehledí jen na „běžný cestovatelský průjem“, ale i na konkrétního původce.
Na vzniku onemocnění se nepodílí jen samotný patogen, ale i okolnosti cesty. Vyšší riziko mají lidé, kteří cestují do oblastí s horší sanitací, jedí často na ulici, pohybují se mimo běžnou turistickou infrastrukturu nebo podnikají delší a dobrodružnější cesty. Svou roli hraje i délka pobytu, sezóna a styl stravování. Organismus cestovatele se navíc dostává do kontaktu s jiným mikrobiálním prostředím, než na jaké je běžně adaptován, takže i jídlo, které místní obyvatelé snášejí bez obtíží, může u návštěvníka vyvolat střevní infekci. Příčinou tedy není jen „co člověk snědl“, ale i to, kde, jak a za jakých hygienických podmínek se stravoval.
Je také důležité dodat, že ne každý průjem během cesty musí mít přesně stejný původ. Někdy se na obtížích podílí více faktorů najednou: drobná infekce, dehydratace, únava, změna jídelníčku i oslabení organismu po dlouhém přesunu. Přesto odborné zdroje jasně ukazují, že hlavní příčina zůstává infekční a že rozhodující je kontakt s kontaminovanou potravou, vodou nebo povrchy. Z praktického hlediska to znamená, že pochopení příčin není jen teoretická záležitost. Právě z něj vychází veškerá prevence, od mytí rukou přes opatrný výběr jídel až po bezpečné zacházení s pitnou vodou na cestách.
- Cestovatelský průjem se nejčastěji objevuje v prvních dnech dovolené a po 3-5 dnech sám zmizí. Může ale propuknout i pár dní po návratu z dovolené. Mohou se objevit bolesti břicha, křeče, zvracení, teplota. Často ho vyvolávají potraviny, na které nejsme zvyklí, třeba mořské plody.
- Další příčinou cestovatelského průjmu je stres z cesty, změna prostředí, ale třeba i přehřátí.
- Místní obyvatelé jsou na přítomné bakterie zvyklí a mají vybudovanou imunitu. Ale pro turisty jsou to neznámé bakterie, se kterými se v domovině nesetkávají. Často za to může také nedodržování hygienických zásad nebo konzumace nevhodných potravin.
- Antibiotika mohou vyvolávat průjem. Proto si sebou vždy přibalte doplněk stravy obsahující probiotika a probiotika.
- Věděli jste, že mléko na jiném kontinentů obsahuje jiné bakterie, než to u nás? Je to tak, proto někdy právě mléko může být příčinou cestovatelského průjmu.
- Ohroženější jsou děti, starší osoby, těhotné a chronicky nemocní jedinci.
Prevence cestovatelského průjmu
Prevence cestovatelského průjmu stojí především na pečlivé hygieně a obezřetném výběru jídla a pití. Žádné opatření sice nezaručí stoprocentní ochranu, ale správné návyky mohou riziko výrazně snížit. Odborná doporučení dlouhodobě zdůrazňují, že nejbezpečnější bývají pokrmy čerstvě připravené, důkladně tepelně upravené a podávané horké. Naopak větší opatrnost je namístě u jídel, která dlouho stojí při pokojové teplotě, u bufetového servisu, syrových pokrmů nebo potravin, u nichž si člověk není jistý způsobem skladování. Právě teplo, čas a nedostatečná hygiena totiž vytvářejí ideální podmínky pro množení mikrobů, které cestovatelský průjem vyvolávají.
Velkou roli hraje i bezpečnost pitné vody. V řadě destinací nemusí být problém jen voda z kohoutku, ale také led do nápojů, voda používaná k mytí ovoce a zeleniny nebo nápoje připravené z neověřeného zdroje. Za bezpečnější se proto považují nápoje z originálně uzavřených obalů a voda, která byla převařena nebo jinak spolehlivě upravena. Opatrnost je na místě i při čištění zubů, pokud si cestovatel není jistý kvalitou místní vody. Prevence v tomto směru nespočívá v přehnané úzkostlivosti, ale v jednoduchém pravidlu: vše, co přichází do kontaktu s ústy, by mělo pocházet z důvěryhodného zdroje.
Neméně důležitá je hygiena rukou, která bývá podceňovaná, a přitom představuje jedno z nejúčinnějších preventivních opatření. Mytí rukou mýdlem a vodou před jídlem a po použití toalety patří k základům, které mají skutečný význam. Pokud není voda a mýdlo dostupné, lze použít dezinfekční přípravek na ruce, ale ten není vždy plnohodnotnou náhradou, zvlášť pokud jsou ruce viditelně znečištěné. Na cestách se navíc člověk dotýká klik, madel, peněz, telefonů i jídelních lístků, takže přenos infekce přes ruce je velmi snadný. Právě proto bývá důsledná osobní hygiena jedním z nejpraktičtějších a zároveň nejlevnějších způsobů ochrany.
Součástí prevence je také příprava před odjezdem. Cestovatel by měl znát rizikovost destinace, promyslet styl stravování a mít s sebou základní prostředky pro zvládnutí případných potíží, zejména rehydratační roztoky nebo prostředky doporučené lékařem. Odborné zdroje zároveň upozorňují, že preventivní užívání antibiotik se běžně nedoporučuje všem. Vyhrazuje se spíše pro vybrané rizikové osoby nebo specifické situace, protože většina případů je samo limitující a nadužívání antibiotik podporuje nežádoucí účinky i antibiotickou rezistenci. Rozumná prevence tedy neznamená brát léky „pro jistotu“, ale připravit se informovaně a s ohledem na vlastní zdravotní stav.
Prevence cestovatelského průjmu je ve výsledku hlavně otázkou disciplíny a úsudku. Člověk nemusí cestovat ve strachu z každého jídla, ale měl by umět rozlišit, kdy je situace bezpečná a kdy už zbytečně riskuje. Čerstvě uvařené jídlo, bezpečná voda, čisté ruce a základní příprava před cestou zůstávají nejspolehlivějšími pilíři ochrany. Právě v tom spočívá podstata prevence: ne ve snaze cestování omezit, ale v tom, aby si cestovatel dokázal užít pobyt i v odlišném prostředí bez zbytečných zdravotních komplikací.
Důležité je dodržovat určité zásady, abyste průjmovému onemocnění předešli.
- Vyhněte se kontaminované vodě. Na pití ani čištění zubů nepoužívejte vodu z vodovodu. Vždy pouze balenou nebo převařenou vodu.
- Do pití si nedávejte led připravený z kohoutkové vody.
- Konzumujte pouze dobře uvařené jídlo, vyhněte se syrovým vajíčkům nebo masu. Řiďte se jednoduchým pravidlem, které říká, že jestliže potravinu můžete uvařit, opéct, oloupat tak je vhodná k jídlu. Pokud to není možné, raději takové jídlo nekonzumujte.
- Na lákavé jídlo ze stánků na ulici raději zapomeňte.
- Ovoce a zeleninu umývejte balenou vodou, nikoli z kohoutku.
- Vyhněte se zmrzlině.
- Dbejte na hygienu nejen rukou, ale i talířů a příborů.
Co pomáhá na cestovatelský průjem?
Vybrat si můžete volně prodejné léky nebo léky na předpis. Oblíbeným lékem na předpis je Ercefuryl, který je vhodných především v oblastech Středozemního moře. Z volně prodejných léků můžete zvolit třeba živočišné uhlí, které na sebe naváže škodliviny a brání působení toxinů. Užijte ho ihned po konzumaci nevhodných potravin, po kterých by mohl nastat průjem. Z přírodních preparátů je vhodný například Cats Claw.
Nedoporučuje se brát léky, které zpomalují střevní peristaltiku jako je například Imodium. Jestliže je váš stav vážný, nebojte se navštívit místního lékaře, který pravděpodobně předepíše antibiotika.
Dieta při cestovatelském průjmu
- První den se nedoporučuje žádné jídlo, naopak pitný režim je nutné pečlivě hlídat. Pijte nejlépe vodu a bylinkové čaje.
- Druhý den zvolte suché bílé pečivo.
- Třetí den konzumujte rýži.
- Čtvrtý a pátý den můžete zařadit vývar, nejlépe kuřecí. Ze zeleniny se nejvíce doporučuje dušená mrkev a vařené brambory. Z ovoce jsou to banány a jablka.
- Další dny je možné jíst běžnou stravu, ale pro jistotu se vyhněte tučným, mastným, sladkým jídlům. Ani mléčné výrobky nejsou vhodné.
- Při dietě nepijte kávu ani jiné kofeinové nápoje a samozřejmě ani alkohol. Můžete si sebou na cestu přibalit tzv. rehydratační roztok, který se dá koupit v lékárně. Ten dodá tělu minerály.
Těhotné ženy a děti
Těhotenství
- Mezi rizikové skupiny u cestovatelského průjmu patří děti a těhotné ženy. Nebezpečná pro těhotné ženy může být dehydratace. Proto je obzvlášť důležité dodržovat pitný režim. U nastávajících maminek není vhodná výrazná dieta, pouze nekonzumujte mastná, kořeněná a přesolená jídla. Těhotná nesmí užívat léky proti průjmu.
Děti
-
U kojenců a batolat se většinou dá průjmové onemocnění zvládnout bez lékaře. Obzvlášť, pokud se dítěti prořezávají zuby, v tom případě bývá velmi často přítomen průjem.
-
Jestliže se objeví krev ve stolici, je však nutné navštívit lékaře. Stejně tak, jako když si dítě stěžuje na bolesti břicha nebo je břicho bolestivé na dotek. Zvlášť zpozorněte, pokud má dítě teplotu.
- V případě, že průjem nejde vyléčit běžnými prostředky, je také nutná návštěva lékaře. Především kvůli ztrátě tekutin a minerálů, které se musí doplnit. Dejte si ale pozor, nadměrná pití může vyvolávat zvracení a tím dochází k dalším ztrátám tekutin a minerálů. Tekutiny vždy doplňujte postupně, nejlépe po lžičkách.
Probiotika a prebiotika
Po vyléčení průjmového onemocnění se doporučuje užívat probiotika a probiotika kvůli poškozené střevní mikroflóře po průjmu.
Probiotika
Jsou živé mikroorganismy, které žijí ve střevním traktu. Primárně jde o laktobacily a bifidobakterie, ty jsou pro naše zdraví prospěšné. Brání přemnožení kvasinek a škodlivých bakterií. Produkují organické kyseliny, což snižuje hodnotu pH, díky tomu přestávají růst škodlivé kvasinky a bakterie. Při průjmovém onemocnění se doporučují probiotika acidophilus. Biopron Laktobacílky jsou vhodné pro děti od 3 let. Pro mladší děti od 4 týdnů vybírejte přípravky laktobacílky, které mohou užívat děti od 3 měsíců. Látky, které slouží jako potrava pro růst probiotik se nazývají probiotika.
Prebiotika
Jsou složité nerozložené sacharidy, které se nevstřebávají v tenkém střevě. Můžeme mezi ně zařadit rozpustnou vlákninu (pektin, inulin), ovesné vločky, laktózu. Z tohoto důvodu je vhodné kombinovat probiotika a prebiotika. Dochází k přežití a usídlení probatických mikroorganismů ve střevě, což znemožňuje růst škodlivých bakterií. Tím dochází k posílení imunity.
Cestovatelský průjem